Pokud věříte tomu, že za vývojem vědomí je nějaký božský plán, může být pro vás mayský kalendář systémem odhalujícím inteligentní proces stvoření, který vedl k našemu známému světu. Jiným slovy, Dlouhý čas je důkazem inteligentního plánu a také prostředkem k tomu, aby se lidé mohli vyrovnat s kosmickým předělem, který nás čeká v roce 2012. Totéž by se dalo říct o západní a hinduistické astrologii. taková vysvětlení jsou pouze počátkem různorodých interpretací Dlouhého počtu. Umožňují nám představit si, že srovnání slunovratu s galaktickým rovníkem (které se již odehrálo), s galaktickým středem (které se nikdy neodehraje, ale nejblíže této události budeme zhruba za dvě století) nebo s temným pruhem cesty do Xibalby (odehrávající se právě teď) se bude krýt s nějakou zásadní událostí. Možná budeme svědky toho, jak nás pozemšťany zasáhne galaktický proud vědomí z centra galaxie, což nás přiměje k tomu, abychom se připojili k našim vesmírným bratrům v novém světě pokročilého vědomí a mezihvězdného míru. Pravděpodobně se ale nic takového nestane. Mnoho dalších variací takových proroctví, některé s úžasnými detaily, lze najít ve stále nových a nových knihách o mayském kalendáři.

Teorie zlatého věku, konce časů a nadpozemské utopie jsou vesměs součástí fenoménu zvaného milenialismus, který existuje tisíce let. Lidé, často poháněni náboženskou vírou, bývají rozrušeni, když kalendáře procházejí přelomovými body. Většina literatury new age týkající se mayského kalendáře spadá do této kategorie a je vyjádřením ohromné frustrace lidstva z toho, jak se lidská společnost vyvíjí. Konečné datum mayského kalendáře nás nespasí. Máme velké problémy, které musíme řešit už nyní. Měli bychom se k nim postavit tím nejlépe možným způosbem.

Je možné, že Dlouhý počet symbolicky popisuje dějinné trendy různého trvání. Lidé se vztahem k historii by se těmto skutečnostem měli věnovat více do hloubky. Nezapomínejme ovšem na to, že i cykly vnějších planet představují v astrologické tradici významné dějinné vzorce. Jak mayská, tak západní astrologie nabízejí pozoruhodné teorie, podle nichž lze analyzovat dějiny na základě periodických cyklů. Je mayská cesta lepší než ta západní?

Každý, kdo sleduje současné dění ve světě, tuší, že se řítíme proti zdi. Ať už se tak stane v roce 2012, 2036 či kdykoli jindy během následujících padesáti let, budeme platit za to, jak jsme se rozhodli žít. Naše myšlení se bude muset změnit, abychom předešli mnohým krizím, a budeme si muset uvědomit, že si znečišťujeme svoje vlastní hnízdo. Stali jsme se sebestřednými tvory vrhajícími vlastní odpad na miliardy dalších životních forem, jež jsou důležité pro naši existenci. Rozhodně musíme přejít od přímočarého uvažování zaměřeného na krátkodobý užitek k uvažování, jež je schopno pochopit, že jsme propojeni s naším prostředím. Podle autorů této knihy tkví „transformace vědomí“ vysloveně v tom, že lidé přestanou vše kolem sebe definovat v kategorii „lidství“. Taková změna je však bohužel nepravděpodobná; jsme tak sebestřední, jako by kolem nás nic neexistovalo. Můžeme konstatovat, že Mayům se patrně podařilo nejvýraznějším způsobem probudit lidstvo od počátků předchozí doby ledové. Což je velmi pozoruhodné.

Bruce Scofield a Barry C. Orr: Mayská astrologie v praxi, přeložil Tomáš Piňos

Konečné datum Dlouhého počtu, rok 2012, je mezním bodem současné páté části precesního cyklu a rovněž v kontextu středoamerické kosmologie pětidílného tvoření je koncem celého cyklu o 25 770 letech. Tak jako na přelomu milénií před několika lety, objevuje se mnoho předpovědí toho, co se bude dít. Nedomnívám se, že toto období je koncem dnů. Pravdou je, že 21. prosinec roku 2012 je počátkem nové fáze v rámci precese zimního slunovratu, ovšem pouze když připustíte, že temný pruh Mléčné dráhy představuje nejvýznamnější bod celého cyklu. Pokud (jako většina moderních astrologů) čekáte na okamžik, během kterého se zimní slunovrat přesně seřadí s galaktickou rovníkovou plochou, ohlédněte se zpátky. Stalo se to totiž v letech 1998-99.

Mayové se rozhodně zajímali o tuto tmavou zónu kterou lze vidět za jasných nocí. V jejich kosmologii byl tento temný pruh počátečním bodem stvoření, za cestu k bohům obývajícím podsvětí zvané Xibalba. Podle mayské kosmologie a mytologie je kontakt slunovratu s tímto bodem nesmírně důležitý. Je zřejmé, že jejich výpočty byly dosti přesné, takže „konečné datum“ teprve přijde. Co to však všechno znamená?